Digitální, kamarádské sdělení při cestě metrem

Tři slečny v metru, v rukou telefony. Mlčí. Jedna se ozve:

Kominík na střeše už pozornost neovlivní

- Jsem nadržená.

Chvíle ticha. Druhá:

+ Kde to čteš?

- Nikde. Já ty vole.

Co nám ženám ubírá na kráse...kdy se naše krása ztrácí .. ?

Kateřina.. a její pohled do světa

... o čem je krása ženy?
Naskakuje mi toho hodně, a přece si uvědomuji, že ženskou krásu vnímám jinak já a jinak pán sedící vedle u stolečku v kavárně ..
Miluji krásu, miluji ženskou krásu, miluji ženskou oduševnělost, plnost, sytost. Když se podíváte na ženu a vnímáte její plnost prožitku a otevřenost životu. Její schopnost užít si každý moment života a radovat se. Ano radovat se, jen tak .. z toho, že je, ze života, z vývoje ..
Miluji pohled na ženu, ze které vyzařuje energie zralého šťavnatého ovoce, který je nasáklý sluncem i vodou .. vůní i sytou chutí ..
A všechny tyto představy mě vedou k otázce .. co nám ženám ubírá na kráse .. kdy se naše krása ztrácí .. ?
Ztrácí se ve strachu a v nedůvěře.
Znám moc dobře pohled na sebe sama do zrcadla, kdy jsem dovolila strachu, aby vstoupil a prostoupil.
Přikryl na nějakou chvíli krásu, oduševnělost, i důvěru.
Důvěra. Ať se děje v našem životě cokoliv, má to svůj smysl, který teď nemusíme chápat.
Ano chápat, ne rozumět. Když chápeme, nepotřebujeme porozumět, stačí přijmout věci tak jak jsou, bez posuzování či potřebě cokoliv násilně měnit. Taková úleva.
Žena přijímá život takový jaký je. Dovoluje životu, aby byl, aby se děl, aby se vyvíjel.
Žena vnáší do života výživu. Žena vyživuje život láskou.
A raduje se.
Protože je

Kristina

Ženskost je, myslím, něco úplně jiného. Pocit, víra a odvaha.

U splavu řeky Otavy lze zachytit dívku jako obrázek, verše i píseň

Kam se poděla ženskost

Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže…
Jenže tohle je jen jedna její strana. Ta, která, není-li doplněna a držena druhou, může se bortit.
Řeči o kráse uvnitř jsou hluboce pravdivé. Mnohokrát jsem se přesvědčila, že opravdu krásní jsou lidé moudří a dobří.
 Jako by je tyhle vlastnosti rozsvěcely zevnitř, teprve když chytí tvář a gesta jejich odlesky, budou pěkní tak, že před nimi padnete na zadek, zamilujete se, nepřestanete obdivovat… Naopak dokonale krásné obličeje i těla bez dobroty a rozumu na mě vždycky dělala dojem opuštěného sálu, kde je zhasnuto, sem tam se válí odpadek, všechno je zastřené, bez radosti, bez krve. Přestože design je dokonalý, schází paprsek, který by vzkřísil studené a mrtvé.

Jenže podobně jako je lichá krása bez ducha, můžou být poněkud vedle i řeči o vnitřní kráse spojené s pohrdáním vším venkovním.

Držela jsem před tou krásnou holčinou v ruce šmrncovní boty, které dělají i bez podpatků laní nohy a sexy kotníky. „A co je špatného na tom být trochu ženská? Ženskost není hřích,“ utrousila jsem nesměle. Pán Bůh nás tak stvořil, muže mužského a ženu ženskou. Kdyby to takhle nechtěl, možná bychom všichni vypadali jako nálevníci, hlemýždi nebo mloci například, běželo mi hlavou. Jenže nevypadáme. Ženy mají prsa a boky a umí se v nich krásně vlnit, když chtějí. A muži umí ty boky chytit tak, že se hlava točí víc než nůž ponorného mixéru. Je na tom něco špatně? Nahlas jsem ale řekla jen, „mizí harmonie, zdá se mi.“ Podívala se na mě nechápavě, „jak harmonie, proboha, souvisí se sandály?“

Ženy vypadají a chovají se občas jako muži a muži vypadají a chovají se občas jako ženy. Ženy nosí trekkové boty, tenisky a další cosi, co nohy víly ponižuje na pouhý výrobní prostředek. Muži se neváhají nazout do špičatých botiček s flitry. Takhle to souvisí se sandály, pomyslela jsem si.
Začali jsme totiž vrtat do nádherné rovnováhy, která je tu od věků, a trochu ji nabourali.
Vyměnily jsme ženskost za praktičnost, touhu po uznání, dravost, moc jsme si přály, nemám to slovo ráda, emancipaci, až jsme to možná trochu přehnaly. Příslovečné dítě se sice ještě drží okraje vaničky, ale už mu modrají prstíky. Jistě, je bezvadné mít volební právo a možnost studovat, ale je nutné dělat to pokaždé v kalhotách, bezpohlavní košili a s pohrdavým úšklebkem věnovaným svému ženství i jejich mužství? Jak by Yentl ráda natáhla sukni! Jenže ta skutečně nemohla, na rozdíl od nás. O motivech mužů nosit kabelky zavěšené na předloktí, nic nevím, jen tak nějak tuším, že by s tím naše emancipace taky mohla mít něco málo společného.

Poztrácely jsme zkrátka ženskost. Takovou tu, co měla v podobě její ryzí esence třeba Adina Mandlová nebo Liz Taylor. Možná ne úplně ztratily, nýbrž zasunuly do spodního šuplíku, ke kterému se skloníme, někdy i s mírným zaklením (vždyť je to tak nepohodlné!), jen párkrát ročně. Přitom právě v něm se skrývají poklady, dvířka zpátky k harmonii. Ženskost totiž poklad je. Samy jsme ho zakopaly, dá to práci odhrabat z něj nánosy balastu a poznat, jestli nám někdo náhodou nepodstrkuje i kočičí zlato. Občas se spleteme a sáhneme po něm. Sukně, které končí téměř v pase, tílka, o kterých se neví, jestli nejsou součástí nočního lehce erotického kompletu, boty, které připomínají koráby, lahve vanilkových voňavek vypotřebovaných během týdne, levná cingrlata, vycpaná ňadra, úsměv pouliční pracovnice a silácký lascívní slovník téže osoby, hysterické pištění a máváním ručičkama s nalepenými nehty, minipejsek strčený v růžové kabele, našité obarvené platinově bílé nebo ebenově černé asijské vlásky s růžovým nádechem. Ženskost? Asi takové kvality jako Dora převlečená za Popelku. Skončila vysypaná zmáchaná uřvaná v ledovém rybníku. Dobrá inspirace.

Ženskost je, myslím, něco úplně jiného. Pocit, víra a odvaha.
Pocit, že dokážu jako žena rozkmitat srdce muže a přijmout ho včetně všeho ostatního do svého těla.
Víra, že krása je dobro, které je nakažlivé.
Odvaha dát pěkně nahlas najevo, že jsem žena. Mám prsa, boky, nohy, vlasy, oči, lásku, něhu, všechno, co se mužům líbí. A taky mám rozum a vím, jak s tím vším zacházet, aby se vrátila harmonie.
Zaklapla jsem sexy sandály zpátky do krabice. Protože jen v nich to fakt není.

P.S. Žen, které neztratily ženskost, je pořád hodně. Mají můj obdiv. Je od koho se učit.

Publikováno se souhlasem autora  Klára Mandausová

Krásná brunetka a verše jako omamná květina pravdy. Beautiful Women, Brunetky, České dívky, Pravda, Sociální sítě, Verše, Verše jako píseň

Pravda je omamná květina jako cestující dívka...

Omamná květina pravdy

Hledal jsem pravdu s hlavou zakloněnou do nebe
a zakopl o člověka. který se jí bojí
hledal jsem lék proti slabosti, našel sebe
lékárníka o berlích a s bílou holí

Listy poznání padají z ráje tiše do klína
jablka zrají a v ústech trpce bolí
pravda je omamná květina
slabé nezabije a silné nezahojí

Našel jsem cestu jinými dávno opuštěnou
kráčel po ní za pravdou na obě strany
byl chvíli mužem, chvíli ženou
a ztrácel síly v obou dohromady

Listy poznání padají z ráje tiše do klína
jablka zrají a v ústech trpce bolí
pravda je omamná květina
slabé nezabije a silné nezahojí

Trhal jsem květy vlčích máků do herbáře
kladl je mezi pijáky a stránky slabikáře
hledal jsem básníka, který umí trpět a nenaříká
a našel sebe- napůl světce, napůl podvodníka

Ztracená sklíčka pravdy
zrníčka obilí, roztroušená v polích
nutí nás, abychom chodili ohnutí
ale sehnout se pro ně do bláta – to nedovolí

Pravda je omamná květina
slabé nezabije a silné nezahojí
hledejte po barvě, po vůni, poslepu
o berlích a třeba s bílou holí

Rebelové - Mně se líbí Bob a další písničky

Z filmu Rebelové

- Dva roky jezdím bez nehod
- Pátá (Zuzana Norisová)
- Ššš (Zuzana Norisová)
- Oliver Twist (Anna Veselá a The Vertigos)
- Mně se líbí Bob
- Já budu chodit po špičkách (Bohuš Matuš)
- Stín katedrál (Bohuš Matuš a Zuzana Norisová)
- San Francisco
- Řekni kde ty kytky jsou



Poznámka: videa mizí z YT možná tam hledejte další....Rebelové celý film

Nevadí mi, když se za mnou chlap otočí, je to určitě lepší, než kdyby se neotočil

  Nevím, kdo byla ta holka, já ji neznám...  

Simona Krainová o sobě...máma ty moje rozvíjející se charakterové vlastnosti vypozorovala a řekla: „To je blázen, ta musí někam do světa.“

Když se tak dívám zpětně, sama nevím. Sama sobě nerozumím. Nevím, kdo byla ta holka, já ji neznám. Ale měla koule, a to bylo strašně důležité. Protože když se třeba dneska dívám na některé holky, jak se bojí, jaké mají obavy, tak to já neměla. Možná je to i tím, že jsem v té své naivitě viděla svět jenom krásný. Vzala jsem si prostě kufr a s absolutním nadšením vycestovala. A dodnes děkuji svým rodičům, že mně tenkrát nebránili. Byla to odvaha, to ano, ale člověk musí občas zariskovat. Kdo neriskuje, nic nezíská.
-
Mě uchvacuje cestování jako takové. Miluju lidi, miluju seznamovat se s různými kulturami, s tím, jak lidé žijí. Jsem hodně společenská, a tak i když jedeme někam na dovolenou, vezmu tašku a jedu se podívat do vnitrozemí, jak tam lidé žijí, jak třeba vychovávají své děti, co vaří, jak se baví. Ta moje práce, to byla nesmírná škola života. Díky ní jsem se dostala do míst, kam se běžný turista nedostane. Byla jsem třeba v Keni, navštívila jsem nějaký kmen, kde ti lidé v životě neviděli fotografa, nemají absolutní ponětí o způsobu našeho života. To setkání s nimi bylo pro mě nesmírně záživné a vzrušující. Když vidíte, jak tam žijí, pak si o to víc vážíte toho, co máte tady. Tyhle cesty člověka strašně očistí. Pak se mi třeba moc líbilo na Bali, kde jsou úžasní lidé, nesmírně klidní, slušní, pokorní, s takovými se setkáte málokde. Celý ten modeling mi přinesl obrovské zkušenosti a poznání, a pokud máte možnosti procestovat svět, je to nádherné. Člověk si rozšíří obzory, to vás ve škole nenaučí.

Zdroj: žena-in.cz

Eliška Kaplicky Fuchsová

Ing arch Jan Kaplický  Eliška Kaplicky Fuchsová

Cituji novinovou zprávu časopisu "AHA":
Ing.arch. Jana Kaplického , světově uznávaného architekta, zradilo srdce. To samé srdce, které se jen šest hodin předtím radovalo z narození dcery Johanky. Nikdy neměl víc důvodů žít dál. Jenže osud ho srazil na kolena doslova a do písmene ve středu večer, na ulici Československé armády 20 v pražských Dejvicích. Právě zde ho přepadla slabost a začal kolemjdoucí prosit o pomoc. „Je mi nevolno,“ stačil ještě zamumlat na procházejícího muže. Ten ho ale považoval za opilého. Záchranka, již přivolala až policie, nic nezmohla. Génius stavební extravagance a tvůrce nejelegantnějších budov světa zemřel na chodníku po čtyřicetiminutovém boji lékařů...
Pěkně napsané a dokonale vystihující bídu toho, jak se společnost stará o své elity. Obtížní a tzv.nepřizpůsobiví si žijí lépe, tloustnou a odebírají tučné peněžní dávky za co? Aby byl klid? Rodí také spoustu dalších nepřízpůsobivých a společnost zatěžujících jedinců.
Elitu nemáme rádi, jsme - li tupci, blbci a závidíme. Patříme sice k lopatě, ale kdo nás tam postaví? Slušní lidé ne, to by bylo křiku stáda dobře živeného a přizvukujeme tomu, schvalujeme. Jsme také póvl, neřešíme otázky deprivantů, sociopatů, nerozumíme nechceme slyšet.
Naštěstí i přírodní zákony nezahálí, jak už věděl Cicero. Život to srovnává, tento lidský škodlivý zásah. Dlouho to trvá, pomalu pracují zákony věků...
 - Považujme elitu národa za své přátele a dělejme pro ně, co jim na očích i nevidíme. Pracujeme tím pro sebe i své děti.
Učte se hodně, ať jste elita a ne stádo blbců. Smutním za Jana Kaplického... 

Nebuďme smutní doplněno, aktualizováno!

Eliška Kaplicky Fuchsová - porodila dceru a z takových spojení se rodí děti, které budou někým, kdo následuje své rodiče. Narodila se v Česku, snad v nové generaci zůstane a nebude muset prchat do ciziny jako otec Jan.
Poznámka autora z debaty na Facebooku:  

Píši o ing arch Janu Kaplickém to je asi takový příklad rodiny a lásky mladé dívky ke známému a úspěšnému muži, takoví chlapi nejsou často k mání a mají silný erotický náboj a přitažlivost pro ženy. Pudové ženy někdy přitahují blbci co mají jen to mládí a piliny v hlavě, ale některé ženy dobře ví co přináší vztah k osobnosti. To mladý blbeček co na životě vidí jen sex, nikdy nepochopí, nejenže nemá schopnosti on je eroticky přitažlivý zase jen pro svojí skupinu žen.
Neumím to napsat tak jak to vidí Lucie, a přebírám tudíž pouze její závěry a stojím za tím, že jsou přesné a Lucie má tu vzácnou schopnost, že to pozná a rozumí. Testosteronovému svalovci inteligence na rozum naštěstí nevleze. 
Cestujte na zkušenou (svět vám ukáže cestu)

Eliška Hašková Coolidge královna diplomacie

Eliška Hašková Coolidge

Koncem roku zdravím krásné ženy s přáním kompletní fyzické a duševní krásy (to zdůrazňuji) do dalšího nového roku. Velmi si vážím úspěšných žen, vzdělaných dam a Elišky Haškové Coolidge. Jejich osobní hodnotu převažují světová ocenění, která pozvedávají českou republiku do světa z toho našeho miniaturního písečku špinavé politiky a morálky.
Eliška Hašková Coolidge  na první pohled na foto, by mohl vzbudit dojem, že její život byl jedním dlouhým poklidným čajem o páté, v němž nejdramatičtější peripetii představovala prázdná cukřenka nebo rozbitý podšálek. Je to jinak. Tato decentní dáma přestála za svůj život hned několik osudových zemětřesení, která ji připravila o veškeré jistoty. Přesto dokázala hledět do budoucna se svým typickým, umírněně vyrovnaným úsměvem. „Už jsem to překousla. Musíme žít v současnosti, ne v minulosti,“ odpovídá pokaždé, když se jí novináři ptají na její životní peripetie. Ať už jde o okamžik, kdy ji v dětství opustila matka, složité začátky v emigraci, rozpad manželství nebo ztrátu zaměstnání.

Malá Eliška se narodila na začátku druhé světové války, v době, kdy se kulisy této idylky neodvratně hroutily. Dědečka popravili nacisté a ani po osvobození se prvorepublikové poměry už nikdy neměly vrátit: většina národa ochotně přihlížela znárodňování a dalším krokům, které otevíraly cestu nástupu komunistickému režimu. Eliščin otec byl jedním z mála podnikatelů, kteří dokázali včas odhadnout situaci. V době komunistického puče v únoru 1948 byl právě pracovně ve Spojených státech, a tak tam už raději zůstal natrvalo. Jeho žena se dvěma dětmi přešla šumavské hranice za pomoci převaděče, jenže místo aby pokračovala dál za manželem do Washingtonu, zamířila do Londýna, do náruče milence. Tehdy devítiletá Eliška skončila na půl roku úplně sama ve Francii v internátní škole. „Můj vztah s matkou už nikdy nemohl být tak otevřený a pevný. S otcem jsme o ní mluvili velmi málo. Nepamatuji se, že by o ní někdy padlo ošklivé slovo. Jen jsme si nebyly blízké. Ale když se mi narodila dcera, řekla jsem si, že potřebuje babičku, tak jsme maminku začali poměrně často zvát k nám do Ameriky,“ komentuje to z odstupu několika desetiletí Eliška Hašková Coolidge.

Jako dcera imigranta vždycky věděla, že se musí snažit víc než ostatní, aby se prosadila. A to také dělala. Coby vzorná absolventka oboru diplomacie na Georgetownské univerzitě hravě získala práci asistentky v Bílém domě. Nastoupila tři měsíce před atentátem na prezidenta Kennedyho. A zůstala zde osmnáct let. Jejím úkolem bylo mimo jiné stylizovat prezidentské projevy. V práci zůstala i poté, co se jí v osmatřiceti letech narodila dcera Alexandra: „Ano, to už jsem měla tak nastavenou kariéru, že jsem ji mohla trochu přibrzdit. Já byla ve Washingtonu s dcerou, muž pracoval jako bankéř v New Yorku. Ale díky tomu, že svou práci jsem ovládala skoro ze spaní, tak jsem zvládala i pracovat, jen jsem to musela mít lépe uspořádané. Vypustila jsem společenské akce. A měla jsem také úžasnou chůvu,“ vysvětluje.

Zdroj: kafe.cz

Mařenka Rottrová naše dívka se sametovým hlasem zpívá i o lásce

Marie Rottrová

Mařenka zpívá i o dešti, o řece, také o Markétce. Jen málo světových zpěvaček může Marii doplnit v kráse projevu, hlasu a výjimečnému textu písní (je blízký českým krajinám i láskám)

Poděkujme společně softwarové firmě Ashampoo za rychlé vyřízení upgrade Programu AshampooClipFinder HD, který zpracovává skvělá videa pro mne i pro vás na stránky bloger.com. Výběr těch nejlepších k článkům na svých webových (blogerských stránkách) je opět připraven k nahrání s prohlížečem Opera 10 final. Pozor, něco je špatně, video nejde nahrát v prohlížeči Opera? Zkusme Firefox! Uvidíme! Taky ne?

Marie Rottrová a písnička s fotografiemi

Eric Clapton - wonderfull tonight - Sněte si své sny

Eric Clapton

Radůza Blondýnka

Radůza a akordeon

Blondýnko maličká

ulízni lokny
v taxíku na zdraví
moje si lokni
tramvaje z Anděla
plujou za okny
do tmy
kabát dopni
polkni
a skousni ret

Blondýnko maličká
utři si pusu do fiží
přepudruj nos, hoď stíny na víčka
dej vale refýži
nepřijdou, belí halí
nepřijdou do Walhaly
ty co lhali
ty co spali
ty jak by smet!

Judita Čeřovská krásná žena má místo mezi czech girls

Judita Čeřovská

Září Malý vůz
jedu pro tebe v tom souhvězdí
jen jediné místo tu mám
a tak se tě má lásko ptám
jsi-li sám
Září Malý vůz
s tebou uvidím, jak vstává den
jak poslední hvězda jde spát
až u úsvitu budeme stát
víc než teď budu znát
Mě zebe i nebe když studí mě tvoje oči
temně je ve mně svět nudí mě že se točí
Malý vůz čeká mě leká jet do neznáma
sama, tak sama, tak sama
Kdybys řekl pojď
půjdu s tebou třeba závějí
Chci pouští i zahradou jít
 chci usínat s tebou a bdít Jen řekni a já jsem navěky tvá
Mě zebe i nebe když studí mě tvoje oči
temně je ve mně svět nudí mě že se točí
Malý vůz čeká mě leká jet do neznáma
sama, tak sama, tak sama
Kdybys řekl pojď
vezmu s sebou srdce bláhové
Tak plnné je obav a snů
 a patří ti do konce dnů  Jen řekni a já jsem navěky tvá
_______________________________________________________________________________

Obdivuhodná žena s výrazným jasným hlasem má místo mezi krasavicemi minulé (i současné) doby. Na ni nemá a dlouho nebude mít jakási doutnající umělá existence z televize nova. Pamatujete si, jaké to bylo? Přidávám výtah z komentářů mládeže na YouTube a mám z toho sám radost, jak jsou mladí citliví a poznají kvalitu zpěváka. Ale čtete sami o něčem to vypovídá, myslím tedy, že můžeme politiky (nechutnosti) opustit naše mládí je výběr (hlupáci jsou minoritní) Hezké májové dny...mladí přátelé !
Vybráno z debaty k videu:  - Byla to nadherna zenska, ne jako dnesni hrosice vypasene z mekace. Skoda, ze politicke pomery k ni nebyly privetive, byla bezkonkurecne nejlepsi zpevacka 60tych let. Dnes uz neni mezi nami, ale svym hlasem obstastnuje Svateho Petra u Nebeske brany. Jeji hlas je proste nezapomenutelny z meho detstvi.
Mě zebe i nebe a studí mě tvoje oči, temně je ve mně, svět nudí mě, že se točí.....krásný text, krásná čeština!
- miluju tuhle písničku, a ona, jak jí zpívá...to je dokonalost sama...tolik mi to připomíná moje dětství..
- Má nádherný hlas. Uplně se mi vhání slzy do očí...
Chci se zeptat je normalní že mi je 19 a víc neš ty písničky co poslouchají mí vrstveníci
tak se mi líbí pisničky 60 let folk Kryl a tak?
Je. Me je 15 a miluju Dalidu, Firouz, Ellu Fitzgerald, Edith Piaf, Sabah, Umm Kulthum, a spoustu dalsich veci, o kterych si moji vrstevnici mohou nechat jen zdat. Treba i takovehle hitovky z sedesatych let.

Zdravotní sestřičky upracované i krásné

SESTŘIČKY

Sestrám v nemocnicích se od července 2009 zvýší plat až o 2500 Kč

Vláda Mirka Topolánka včera na svém posledním zasedání rozhodla o zvýšení platů zdravotních sester ve státních nemocnicích. Od července jim mají stoupnout tarifní platy o 15 procent a zdravotní pojišťovny na to mají připravenu přibližně miliardu korun.
Průměrná měsíční mzda i s příplatky všeobecné sestry byla loni 24 221 korun a k tomu by si měly polepšit zhruba o 2,5 tisíce korun.
„Jsem velmi ráda, že ke zvýšení jejich platů došlo. Chceme tím stabilizovat sestry a zajistit jim podmínky pro práci,“ řekla Právu Daniela Filipiová, ministryně zdravotnictví.
V ČR je nyní zhruba 90 tisíc zdravotních sester a 37 tisíc z nich pracuje v nemocnicích takzvaně u lůžka. Právě jich se toto zvýšení týká.
„U lůžka jich je i velký nedostatek,“ uvedla ministryně. Podle údajů ministerstva jich loni v prosinci chybělo 1090, z toho nejvíce v Praze, a to 531. Česká asociace sester, která má v čele budoucí ministryní zdravotnictví Danu Juráskovou ale tvrdí, že v celém zdravotnictví chybí zhruba 6000 zdravotních sester. Zatímco v ČR nyní pracuje přibližně 300 zahraničních sester, do zahraničí odešlo pracovat 1200 českých sester. Zvýšení platů by mělo přispět k atraktivitě povolání a ke stabilizaci českých zdravotních sester.
Zvýšení platů od 1. července o 15 procent bude provedeno jednak zvýšením tarifů a dále zavedením příplatku pro zdravotníky a úpravou katalogu prací. Proběhne ale ve dvou etapách. 3,5. procentní nárůst tarifního platu pocítí sestry stejně jako ostatní zaměstnanci veřejných služeb a správy již od června.
V červenci jim pak tarifní plat stoupne celkem o dalších 11,5 procent. Sestry budou zaplaceny i za odborné činnosti, které až dosud provádějí, ale zatím nejsou pro pojišťovny samostatně vykazovány. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr očekává, že sestrám přidají i tam, kde se neřídí tarifními třídami, tedy v soukromých a v akciových společnostech. Alespoň dříve tomu tak vždy bylo.
Ministerstvo v souboru opatření ke stabilizaci sester předpokládá i zavedení mateřských školek v nemocnicích, aby se maminky-zdravotní sestry mohly vrátit do zaměstnání. To podporuje i budoucí ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.
Navýšení platů sester podporuje i stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath. Podle něj ale mělo toto opatření přijít dřív a mělo být vyšší. Stejný názor má i prezident Lékařské komory Milan Kubek.

Příplatek dostanou i doktoři a laboranti

Vláda rovněž projednala zvláštní příplatek pro veškerý zdravotnický personál. O 3,5 procenta tarifního platu by měli od července dostat přidáno kromě sester také doktoři, laboranti nebo pomocný personál ve zdravotnictví.
Odbory tento příspěvek kritizují jako nesystémový. „Nevztahuje se například na zdravotní pracovníky v ústavech sociální péče,“ upozornila předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová.
Vláda včera naopak o dva týdny odložila rozhodování o protikrizových opatřeních ve zdravotnictví. Tématem se tak bude zabývat až úřednická vláda, která odstupující kabinet nahradí v pátek. Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová nenašla pro soubor opatření podporu opozice.

Zdroj: headlines.cz/services

Petra Němcová krásná česká modelka je ráda ve světě pohádek i koupání v moři

Petra Němcová

Petra Němcová

- modelka - svět modelingu - pravá česká krása. Petra je známá už o ní víme docela dost, píše se jak přežila tsunami, o tom jak ráda létá letadly a pracuje během letu na internetu, také o tom jak má ráda moře a koupele ve slané mořské vodě a sbírá tak energii pro své náročné dny.
Krása českých dívek je ve světě oceňována, fotografové se předhání ulovit ten nejlepší snímek alespoň trochu poodhalující krásu.

Petra se umí ukázat, její fotografie jsou přirozené a modelka září spokojeně i předvádí radost ze života, z úspěchu.
Na těchto stránkách budou tedy především české dívky a ty budou ve světě prezentovány v porovnání s jinými cizokrajnými ženami i dívkami.

Víte o tom, že Petra Němcová miluje pohádky? Pohádka "Sůl nad zlato" je její oblíbená a Werich i Vlasta Burian - ty obdivuje vždy ve filmu.

Pohádkové stránky navštivte v odkazu klikněte si tady.


Na fotografii z Cannes má Petra velmi vzdušný dekolt a fotografové jsou fascinováni ...

České dívky nejkrásnější na světě

Lucie Kunešová - blogerka roku.

České dívky jsou nejkrásnější na světě

A collection of the top 25 most beautiful women in the world in no particular order!
 Featuring international supermodels and actresses like Alesandra Ambrosio, Robin Arcuri,
Adriana Lima, & Heidi Klume
Stránka obsahuje výběr krásných a zajímavých dívek co v Česku poznáme a něco co o nich víme.

 !Aktualizováno: změna videa. Ponecháno jen s fotografií.

Slavic girls part 5: Czech girls are gorgeous! Slavic Czech beauty.


České dívky jsou krásné!
Video k textu prozatím není k dispozici. Lucie Kunešová je známá bloggerka roku. A napsala nám tady jeden příspěvek. Víc ne. Už je daleko a má jiný směr psaní a publikování. 
Zřejmě za tím vězí Holanďan.